Hlídka

Velikost písma

Velikost písma se udává v bodech, tj. stejně jako např. v MS Wordu. Zvolená velikost zůstává i při tisku.

A víte už o těch nových holografických cirkusech?
B: Holografických cirkusech?
A: Přesně tak, zní to šíleně, co?
B: To snad není možný, co oni nám všechno podstrkují? Chápu, že šetří na různých výcvikových simulátorech, že nové písně skládají výhradně počítače s ohledem na vkus jednotlivých lidí, kteří si písně sami objednávají, ale tohle?
A: Taky jsem na to civěl jako blázen. Když ke mně domů na počítač přišla tahle reklama, myslel jsem si, že se jedná o nějaký z těch uhozených vtípků, ale byla to pravda. Cirkus už je tady a do konce týdne se tam můžeme stavit.
B: Tak to mě ani nenapadne. Nebudu jim dělat pokusné zvířátko, se kterým si mohou dělat, co chtějí. Chápu, že technika jde stále dál a dál, copak si naši předci mohli myslet, že se v naší době začnou počítače voperovávat rovnou do mozku?
A: No, je to pořád trochu drahá záležitost.
B: Jasně, neušetřil bych za to ani za deset mých současných životů, to je pro jinačí lidi, ale ta možnost tady prostě je. Ale ten cirkus... Prostě tohle už je trochu moc, některé věci by jednoduše měly zůstat skutečné, řekni mi, koho může bavit cirkus, který je předem naprogramovaný? Kam se potom poděje to umění, které nás tolik zajímá a je tím, co nás k němu přitahuje? No?
A: Samozřejmě, souhlasím s tebou. Přesto bych to možná chtěl vidět, prý si dali hodně záležet na jednotlivých světelných modelech a...
C: Hele, jste na hlídce nebo jste si vyšli pokecat na procházku?
A: Klid, hochu, klid, snad se tak moc neděje, ne? Vidíš někde nepřátelské stíhače? Já teda ne, už pár měsíců jsem neměl možnost vystřelit jinde než na cvičišti, tak to tak neprožívej, jo?
C: Tak zaprvé mi neříkej hochu, nejsem hoch o nic víc, než ty. A za druhé, já nic neprožívám, jestli tady zaspíme nějaký útok, tak to odnese celé naše město, tisíce lidí, to už je slušná hrozba a já si nehodlám jejich životy vzít na svědomí kvůli nějakému cirkusu.
A: Jasně, chápu... Ty se tam nechystáš?
C: Sklapni! Jestli si myslíš, že jsi vtipnej, tak se ohromně mýlíš.
B: Hej, nechte toho, fakt bychom mohli trochu míň kecat a hledět si svý práce.
C: Trochu míň, jo, to je dobrej výraz.
A: Hele a co jako? Chcete mě nahlásit veliteli, že nedodržuji správně předpisy? Nevzpomínám si, že v úkolech hlídky je taky držet zobák.
C: Dejme tomu, že mně ty vaše žvásty unavujou a nemůžu se soustředit.
B: Sakra nehádejte se. Vždyť o nic nejde, my už budeme zticha, ale ty zase uznej, že nebezpečí je v těchhle dnech prostě minimální.
C: Aby ses nedivil.
A: Jsi přímo posedlý myšlenkou nějakého nenadálého útoku. Tvoje paranoika nás jednou přivede do pěkného průšvihu. Až vypukne písečná bouře nahlásíš nepřátelské stíhače na horizontu a zburcuješ celou armádu, hehe.
C: Zavři klapačku, stokrát radši vyvolám planý poplach, než abych tady zařval kvůli tomu, že celý dny kecám o pošahaným cirkuse.
A: Hahaha, planý poplachy, to je tvůj obor, já vím.
C: Ty hovado!
B: Klid, nechte toho, jestli se chcete porvat tak počkejte až po službě. 
C: Fajn.
A: Bude mi ctí.
B: Musíme hlídat, i když nebezpečí je minimální. Před půlrokem jsme jim zasadili takovou ránu, ze které se budou ještě nějaký čas vylízávat.
C: Snad. Nikdo neví, jaký je jejich skutečný arzenál.
B: Podle všeho jsme zlikvidovali padesát procent a to je nakládačka jako něco.
C: Podle mě jenom dělají mrtvého brouka, řekl bych, že mají někde schovaný nějaký trumf a až to budeme nejméně čekat, tak vyrazí. Ta porážka byla moc jednoduchá.
A: Chceš říct, že kvůli své lsti si nechali zlikvidovat stovky strojů? To je směšný!
B: Už zase začínáte?
C: Já jsem v klidu, otoč se na svého kámoše.
A: Dobře, beru zpět... ale fakt se mi to nezdá.
B: No, služba už se chýlí ke konci.
A: Kolik je?
C: Máš to před sebou, ne? Od čeho tu helmu nosíš?
A: Čas, teplota, tlak, vlhkost vzduchu, ty čísílka mě unavujou, mám to povypínané, zabírá to půlku výhledu a stejně to je na nic.
C: To je tak hrozný to zase spustit?
A: Aby ses nezbláznil, jenom jsem se zeptal kolik je a čekám krátkou odpověď, to je to tak hrozný?!? Navíc se nikdo neptal tebe.
B: Myslím, že někdy by bylo fakt dobrý, abychom byli na hlídce zticha, protože už mě z toho taky začíná bolet hlava.
A: No a?
B: Jak no a?
A: No kolik je?
B: 120.
A: Aspoň, že tak.
C: Do prdele!
A: Co?
C: ...
B: Co se děje?
C: Koukni se.
B: Ó! Nahlas to okamžitě na velitelství.
A: Co zase? Dozví se tady kurňa člověk něco? ... Zrovna teď to nefunguje...
C: Co bychom ti měli říkat, helmu máš, tak si zapni zoomování.
A: Vždyť říkám, že to nefunguje, celou dobu tvrdím, že ty starý helmy byly lepší, s těmahle šmejdama...
C: Centrála? Tady přední hlídka, okamžitě mě spojte s velitelstvím...
A: Tak mi to řekněte! Prosím!
B: Jsou jich tisíce. Tisíce těch malejch šmejdů. Rozšlapou to tady jako hrad z písku...
C: ...Velitelství? Chci mluvit s velitelem... Ano, s velitelem, okamžitě...
B: ...nikdy jsem jich tolik neviděl. Takovouhle masu nemůžeme přece zastavit...
C: ...nechcete se na to náhodou vykašlat, nemám čas vykecávat s každým magorem, kterej tam u vás sedí, tohle je kód 10, maximální ohrožení, okamžitě chci mluvit s velitelem... hovada.
B: ...zajímalo by mě, jestli ta zvěř útočí sama od sebe.
C: Pochybuju. Určitě pracujou pro ně. Vždyť jsem to říkal, že mají skrytý trumf. Celou dobu jsem to říkal. Přece by nemohli jen tak... ano? Pane veliteli, máme tu problém... ano... jistě... rozkaz, rozumím.
A: No?
C: Už to pár minut ví. Máme držet pozice a hlásit cokoliv neobvyklého.
A: Ach jo, končí nám služba!
C: To je vtip, že jo?
A: Jakej vtip?
C: Řekni, že to je vtip, nebo budeš první oběť! Přece si nemyslíš, že teď půjdeš domů?!?
B: To není možný, jsou  na celém obzoru a nikde to nekončí, přibývají další a další!
A: Tak to ne, nehodlám tady zařvat, končí mi služba a já padám pryč.
C: Rozkaz zní držet pozice, takže tady zůstaneš.
A: Prosím tě, co si myslíš? Co asi zvládneme proti těm parchantům?
B: Něco snad jo, naše stíhače už letí, hele, tohle je naučí.
C: Bez šance. Můžou jich pár zabít, ale co z toho?
B: Fakt to vidíš tak černě?
C: A ty snad ne?
B: No, myslím, že jsme v koncích, ale chci znát tvůj názor.
C: Konec. Absolutní konec. Jsou jich desetitisíce, možná statisíce, ty řady nikde nekončí, nikdo neví, kolik se jich ještě vynoří. Jsou jako kobylky, okoušou naše město po kořínky a poženou dál. Naše stíhače jich stovky zabijí, ale oni se budou hrnout dál a dál. Každý z nás vojáků jich pár zabije, ale to je všechno, co dokážeme, na místo každých těch nenažraných očí, které odrovnáme, naskočí okamžitě nové. Myslím, že my s tím nic neuděláme.
A: Fajn, další důvod, proč končím, sbohem, zůstaňte, jestli chcete.
B: Hej, to bys neměl, máš tady určité povinnosti.
A: Povinnosti? Mohl bych vědět, komu pomůže, když tady chcípnu? Nejsem magor, jdu domů seberu ženu a padáme.
B: Nepustí tě z města.
A: To se ještě uvidí.
C: Máš povinnost to tady bránit! Právě na nás zaútočili nepřátelé, jsi člen armády a takhle se nesmíš chovat!
A: Prosím tě, vždyť jsi to sám říkal, nemáme šanci! Tady je jediná možnost, prásknout do bot.
C: Jo, to ti je podobný, mohl jsem si myslet, že se v podobný situaci zachováš jako zbabělec. Ty mně máš co vytýkat.
A: Už ti nic nevytýkám, když chceš, tak si tady hrdinsky polož život, spousta lidí si na tebe určitě vzpomene, na čestného hrdinného odvážného řadového vojáka, který držel životně důležitou přední hlídku o počtu třech strážců - pardon, teď už jenom dvou.
B: Hej, to se mi taky nelíbí. Musíme bojovat. Chápu, že šance jsou minimální, ale čím více jich zabijeme, tím méně jich bude stát proti dalším městům.
A: Tak vám držím palce, v těch dalších městech budu totiž já. Ta další města už budou totiž na tenhle problém připravena a nebude problém vyhrát.
C: To si myslíš tak leda ty. Copak to můžeš těm lidem udělat, prostě zmizet, copak tě tohle město nezajímá?
A: Každý může zdrhnout.
C: Všichni neutečeme, není čas, za dvě za tři hodiny jsou tady.
A: No já zmizím určitě, bavte se tady!
C: Ještě něco, kamaráde, tohle je dezerce!
A: Fajn, jsem rád, že ani teď neztrácíš smysl pro humor, fakt dobrý.
C: Asi to nechápeš, jestli uděláš ještě jeden krok pryč, zastřelím tě.
A: Ty mě zastřelíš?
C: Jo, vodprásknu tě jako sraba, který nedokázal bránit své město, i když to byl jeho nejdůležitější úkol.
A: Dobře, když chceš, tak si posluž. Jestli tě víc baví střílet do svejch, než do nepřátel, tak prosím.
C: Poslední varování, ještě krok a jseš mrtvej, mám nabito!
A: A co řekneš teď? Co?
B: Sakra schovejte to, přece se tady nepostřílíte navzájem!
A: Já s tím nezačal.
C: Plním pouze rozkazy, právo je na mé straně. Schovej to a zapomeneme na to.
A: Schovej to ty, já odejdu a zapomeneme na to, to zní líp.
C: Dobře, donutil jsi mě k tomu sám. Máš tři vteřiny - tři.
A: Jseš si jistej, že se nechám zastřelit?
B: Neblbněte, to fakt není dobrej nápad, potřebujeme každého muže, copak se chcete navzájem vyzabíjet, než se sem ty hovada vůbec dostanou?
C: Dva.
A: Hehe, nezabiješ mě, nevěřím tomu. Jseš moc měkkej, víš, že mám pravdu a to, co děláš ty, je sebevražda. Zmizíme a budeme žít dál v pohodě.
B: Všude tě určitě přijmou s otevřenou náručí! To je nesmysl, co? Prosím tě, jsem tvůj nejlepší přítel, tak bys mě mohl poslechnout, skloň tu zbraň a nech toho!
C: Jedna.
B: Jste oba nervózní, zastavte to, já nedovolím, abyste se tady postříleli!
C: Čas vypršel, uhni, ať ho můžu odprásknout!
A: Pche!
B: Neuhnu se, dokud to neschováte.
A: ...
C: ...
B: Proboha! Tys ho zabil! Vždyť, tys ho zabil!
A: ...
C: ...
B: Teď jseš spokojenej? O to ti šlo?
A: ...
C: ...
B: To se mi jen zdá, to je zlej sen! Je fakt mrtvej, je úplně mrtvej!
A: ...
C: ...
B: To už jsem nemohl těch pár hodin dožít v klidu? Proč jste to udělali?!? Komu jste tím pomohli?
A: ...
C: ...
B: To je hrozný.
C: Ano, tady přední hlídka, poslouchám... potvrzuji, byl právě zastřelen při dezerci... ano, samozřejmě... ne, jinak všechno v pořádku... jistě, pohlídám, ale myslím, že další nehrozí... rozkaz.
B: Velitelství?
C: Jo, právě jim tam zhasla jeho kontrolka.
B: A to je všechno?
C: Co chceš víc?
B: To jsme každej jenom pitomá kontrolka?
C: Dezertoval, víc si nazasloužil.
B: A já?
C: Nezačínej s tím taky.
B: Výborně, tak nám to začalo. První oběť. Ale byla naše nebo nepřátelská?

Hodnocení

Průměrná známka je 2.5, povídka byla hodnocena 33 čtenáři.
  • 5
  • 4
  • 3
  • 2
  • 1
Známkujte jako ve škole.

Komentaře k povídce

Přidat komentář

2 + 2 = Nutné vyplnit! (Kontrolní antispamová otázka)

Výpis komentářů

Není žádný komentář k povídce.