Galactica II - Forsea útočí

EPIZODA II.
FORSEA ÚTOČÍ

Galaxie je ve válce.
Od vyloučení forsei z federace uběhlo už šest měsíců. Forseiská Aliance dobývá stále větší území, které roste každým dnem.
Caspene Gythelion byl pověřen, jakožto admirál a člen vrchního štábu Spojených Vojsk Galaktické Federace , aby dohlížel nad tajnou službou, a kontroloval všechny kroky Aliance.
Los-Kean Alnya byl převelen do centra Galaktické Letové Kontroly, aby sledoval případné podezřelé přesuny Alianční flotily.
Velkoadmirál Xanthé byl forseiskými soudy odsouzen na doživotí a Nissiva Veudé se stal velitelem Alianční armády.
Galaktické federace, která kdysi ovládala tři čtvrtiny galaxie, měla nyní asi polovinu svého někdejšího území.
A Forseané začali s vývojem dokonalé, ničivé, zastrašovací zbraně, která má Alianci zajistit konečnou porážku Federace

kapitola
1

Los-Kean stál u vchodových dveří do Velké síně letové kontroly na Jaminu.
Před ním se ve velkém sále vznášela spousta holografických map, které zobrazovaly jednotlivé sektory Galaxie. Od jeho minulé návštěvy před týdnem už zase dva sektory ubyly a jejich holopanely byly vypnuté.
Uprostřed kruhového sálu stál velký válcovitý holopanel a nad ním ve vzduchu visela mapa celé galaxie, kolem něj byly ve čtyřech kruzích, které představovaly jednotlivé pásy galaxie, rozestavěny ostatní holopanely.
Po jednotlivých hologramech přebíhaly barevné kuličky, zobrazující největší lodi, cestující hyperprostorem.
Ty menší byly zobrazovány pouze v jednotlivých malých sálech, které byly vyhrazeny jednotlivým sektorům. Malé sály zobrazovaly i dobyté sektory, ty většinou zobrazovala i Velká síň ale pro přehlednost stavu války byly tyto hologramy vypínány
Los-Kean sešel po krátkých schodech dolů do haly a zahnul do vedlejších dveří Pozorovacího sálu.
Pozorovací sál byl určen pro sledování kterékoli části galaxie, i rok a půl dozadu.
Los-Kean přistoupil k panelu napravo od dveří, zavřel dveře a zhasnul světla.Panel se automaticky rozsvítil a zobrazil mapu. Los-Kean navolil část, která ležela v neobjevených částech galaxie a zvolil čas před čtyřmi měsíci.
Uprostřed sálu zasršely modré jiskry ale žádný hologram se neobjevil.
Los-Kean si sedl do černého křesla a přisunul si dálkové ovládání. Přikázal zrychlit čas tak, aby tři dny uběhly za jednu vteřinu .
Najednou se objevila malá červená kulička, která mířila kamsi doprostřed sálu.
Po chvíli se zastavila a zmizela, pak přišla další, a mířila do stejného místa jako ta první.
Los- Kean zrychlil hologram na týden za vteřinu.
Kuličky přilétaly, odlétaly, mizely a objevovaly se.
Los-Kean už se na ten hologram díval potřetí za měsíc. Často přemýšlel proč alianční lodě létají do neznámých regionů. Postupně vyloučil všechny možnosti, které ho napadly.
Kdyby Aliance neznámé regiony zkoumala, nelétaly by lodě pořád do jednoho místa.
Kdyby tam bylo vojenské shromaždiště pro nějakou větší akci, nelétaly by lodě pryč.
Kdyby,… kdyby.
Pravděpodobná mu vycházela jen jediná možnost.
Aliance si v neznámých regionech založila tajnou vojenskou základnu. Ale proč zrovna v neznámých regionech, v té nejneznámější části galaxie, kde bylo nebezpečné se jen ukázat.
Los-Kean sám v neznámých regionech nikdy nebyl, ale podle vědeckých týmů, které tam byly vyslány, tam neexistovala žádná vyspělá civilizace, místy byly objeveny planety s primitivními obyvateli, kteří obvykle navázali styky s federací ale zachovali si svou autonomii.
Ale vědecké výpravy za okraj známé galaxie byly zrušeny už před modrou válkou, protože většinou skončily fiaskem.
Z padesáti vyslaných výprav se vrátily čtyři.
Los-Kean vypnul pohyb hologramu a přikázal počítači aby najednou promítl trasy všech lodí, které v tomto místě proletěly za posledního půl roku.
Zobrazil se mu hologram ne nepodobný kometě, spousta tenkých čar, které z jediného bodu mířily tam, kde byla známá galaxie.
Los-Kean si nechal vytisknout souřadnice cíle a počítači nařídil, zobrazit trasy na mapě galaxie.
Pomyslná kometa zmizela a nahradila ji mapa galaxie, černobílá, jen s hranicemi sektorů.
Všechny čáry mířily buď na Forseu, Elmex, Erus, nebo do jiného významného světa Forseiské říše.
Ani jedna nekončila na Unussu, Yanallu nebo na nějakém jiném, neforseiském světě Aliance.
Když vypnul hologram a vyšel z Pozorovacího sálu, uviděl na velké mapě galaxie, jak se ze všech stran sběhly červené kuličky, a zamířily do jediného bodu.
Byl napaden další federační svět.

*

Těžké dveře do kancléřovy pracovny se pomalu otevřely a Caspene vstoupil dovnitř.
Kolem kruhového stolu, uprostřed kanceláře, stálo šest křesel, a v nich seděli nejvyšší představitelé federace.
Byl tam Kancléř Leonidion, který za tři měsíce, kdy ho Caspene neviděl, zestárl o dobrých pět let.
Vedle něj seděli nejvyšší velitel Spojených Vojsk Galaktické Federace - viceadmirál Granom, předseda federační vlády - Riard Wane, ministr obrany a Los-Kean.
Poslední křeslo bylo volné pro Caspenea.
Když řádně pozdravil všechny přítomné, usadil se do křesla a sledoval Los-Keana jak se zvedá a bere ze stolku dálkové ovládání holoprojektoru.
Nad stolkem se zjevila mapa galaxie, nad níž blikala červená tečka, u které byly napsány souřadnice.
„Pánové,“ řekl potichu Los-Kean „do bodu, který vidíte nad mapou se už přez rok a půl sbíhají forseiské lodě.Záměrně říkám forseiské ne alianční. Za celý rok a půl, který je v archivu Letové kontroly sem neletěla jediná neforseiská loď.
Pouze jednou odtud vyletělo cizí plavidlo, ale po dvou dnech se opět vrátilo.
Zatím to vypadá, že se jedná o tajnou vojenskou základnu pro výzkum nových lodí.
To by vysvětlovalo to neidentifikované plavidlo.“
Mezitím co Los-Kean mluvil, hologram postupně zobrazil zrychlené lety červených lodí a jednu modře označenou loď, letící do galaxie a zase zpátky.
„Ta cizí loď letěla na Elmex, že ano?“ zeptal se Leonidion.
„Ano pane.“ odpověděl Los-Kean „Přímo do centrální soustavy sektoru.“
„Co navrhujete?“ zeptal se premiér Wane.
„Mohli bychom tam poslat výzvědnou jednotku.“ navrhl ministr obrany.
„To by nemělo význam.“ řekl potichu Granom „vojenskou jednotku, ať už výzvědnou nebo jakoukoli jinou, zničí ihned po příletu. Lepší by bylo vyslat diplomatickou loď, která by těsně před výstupem z hyperprostoru vyslala zprávu, a apelovala by na základní práva bytostí, a na diplomatickou imunitu.“
„Myslíte že to bude fungovat?“ zeptal se nedůvěřivě Wane.
„Určitě.“ ujistil ho Granom „V tak závažném případě jako je objevení tajné základny musí kontaktovat vyšší místa. Jsem si jist že vyšší velení by nikdy neporušilo reguli o diplomatické imunitě.“
„Víte že lidi jako jsou Veudé a Xanthé takové regule nezajímají?“ řekl potichu Caspene. „Vždyť před rokem se pokusil zabít tady velvyslance Alnyu a mě!“
„Buďte si jist že až k Veudéovi se tato zpráva nedostane.“ chabě ho uklidňoval viceadmirál „A i kdyby, Veudé nemůže ignorovat svůj velící štáb. Nebo si diplomaté mohou vyžádat odpověď. Tak jako tak, Forsei bude jasné, že jsme jejich základnu objevili“
„Dobrá,“ řekl po chvilce ticha Leonidion „takže tam vyšleme diplomatickou loď která odešle zprávu a vyžádá si odpověď. Teď, kdo se té výpravy zúčastní?“
Ke Caspeneovu obrovskému úžasu, zvedl Los-Kean ruku asi do výše svých očí.
„Pokud dovolíte, já bych se přihlásil jako člen výpravy.“
Všichni se na něj překvapeně podívali. Každý z přítomných čekal že někdo navrhne nějakého diplomata, který byl zrovna volný, nebo létal po galaxii.
Caspene se podíval Los-Keanovi do tváře a ten jen zvedl jedno obočí, čímž, jak Caspene pochopil, jej vyzíval k přihlášení se do výpravy.
Dlouho se nerozmýšlel a rozhodl se Los-Keanovi věřit, zvedl ruku stejně jako předtím on.
Překvapené pohledy se stočily na něj.
„Asi jsem blázen.“ Řekl s úsměvem Caspene „Ale letím taky!“

kapitola
2

„5,4,3,2,1, zapínám hyperpohon.“ Orvalo se z reproduktoru palubního počítače a hvězdy se protáhly do dlouhých čar hyperprostoru.
Caspene se odvrátil od okna své kajuty a sedl si na postel.Byl opět na Los-Keanově křižníku, opět po půl roce.
Začínalo to stejně jako tehdy, ale tenkrát odlétal na Andarenis, ne do zapadlých neznámých koutů galaxie.
Tehdy to byla vojenská mise s diplomatickými záměry, teď zase diplomatická mise s vojenskými záměry.
Pravda , mise na Andarenis se kapánek zvrtla, ale jinak svůj účel splnila. Přinesla Andarenis svobodu… ale smrt Nimedii.
Caspene si často říkal, co by se stalo, kdyby tehdy nezapnul svůj štít. On a Los-Kean by byli mrtví, královna Lamaia by byla mrtvá také, protože by nikdy nesouhlasila s připojením k říši.
Možná že život Nimedie by byl vyvážen smrtí Andarenis.
Nebo by přiletěla spojená vojska, porazila by říšskou flotilu a zemřeli by jen dva lidé, namísto dvaceti osmi miliard.
Dva životy ku dvaceti osmi miliardám.
Neměl to tlačítko mačkat, neměl si ten štít spouštět.
Měl zemřít.

*

Na lodi byli tentokrát pouze Caspene, Los-Kean a jeden pilot, ten druhý Trace N´afaelen musel odletět domů, na Skynxnexii, aby bránil svou rodnou planetu.
Po půlhodině letu, odeslal Los-Kean cílenou hyperprostorovou zprávu a čekal na odpověď. Přišla asi po pěti minutách a byla velice stručná:
Vystupte z hyperprostoru na nastavených souřadnicích.
Vaší posádce nebude ublíženo, vzhledem k vojensko-diplomatickým regulím.
To bylo vcelku příznivé.
„Nebude ublíženo“ mohlo ale znamenat cokoli.
Jen co Caspene zprávu dočetl,začaly holografické hodiny odpočítávat poslední minutu k cíli. Hyperprostorové čáry se smrskly do malých teček a okolo lodi se objevilo obrovské asteroidové pole, všude okolo poletovaly malé i velké kameny, narážely do sebe a pilot měl co dělat, aby sám uřídil loď bludištěm štěrku.
Zručně manévroval lodí, jednomu asteroidu se vyhnul zprava, druhému zleva, třetí podletěl.
Caspene si šel stoupnout na prosklenou chodbu a díval se ven do vesmíru.
Najednou sebou loď prudce trhla. První co Caspenea napadlo, byl tažný laser ale ten by loď přeci nezastavil.Podíval se chodbou skrz čelní sklo a ztuhl.
Čekal obrněnou základnu, čekal planetu s vojenskými středisky, čekal velký asteroid s jeskynním systémem, ale nečekal tohle…
Šest obrovských asteroidů, sestavených do pravidelného pětiúhelníka s jedním uprostřed. Všechny pospojované tlustými ocelovými trubkami.
Celý komplex slabě blikal jednotlivými okny ve skále, z pěti okrajových částí co chvíli vyšlehovaly blesky a rozbíjely malé asteroidy, které se dostaly příliš blízko.
Tohle by forseané nemohli nikdy postavit.
Náhle Caspene koutkem oka něco zahlédl, otočil se a ztuhl podruhé, obrovská loď, jakou Caspene nikdy neviděl.
Volat na Los-Keana a pilota už bylo zbytečné, loď doplula nahoru, přímo proti federačnímu křižníku.
„Pane!“řekl pomalu pilot „Podle senzorů je to ta loď která byla na Elmexu.“
Ta loď byla divná, její design se nepodobal ničemu co Caspene kdy viděl.
Mohutná hranatá hlava lodi se podobala jednotlivým článkům Los-Keanova křižníku, za ní byla dlouhá úzká střední část a záď měla podobu položeného dvojitého kříže jako dvě plus napsaná blízko sobě. Zpoza příčných částí zádi bylo vidět slabé světlo motorů.
Všichni tři na tu loď zírali.
Zpod její hlavy najednou vylétla malá bíle zářící kulička a letěla přímo k nim. Uprostřed cesty se zastavila a poslední co si Caspene uvědomil byl záblesk bílého světla.
A pak už bylo jen to bílé světlo, čisté neposkvrněné bílo…

*

Kdy se probral, Caspene nevěděl. Všude bylo bílo, až po chvilce rozzeznal jemné stínové záhyby bílé kovové stěny.
Chtěl si protřít oči, ale zjistil, že má připoutané ruce.
Ale ne klasickými ocelovými elektropouty, okolo zápěstí mu jen svítily modré jiskřičky. Zjistil, že visí ve vzduchu, pokusil se podívat, jestli má ta divná pouta i kolem kotníků ale jakmile se podíval dolů a sklonil hlavu udělal ve vzduchu prudký přemet dopředu, po hlavě.
Po chvíli si uvědomil, že pomocí pohybů hlavy, ovládá svůj pohyb, respektive pouze rotaci svého těla.
Za jeho zády zasyčely dveře a on otočil hlavu doprava. Celé jeho tělo se prudce otočilo a on zahlédl půvabnou mladou ženu v bílém plášti. Dveře za ní se zavřely a splynuly se stěnou tak, že by Caspene ani náhodou nepoznal kde jsou umístěny.
„Zdravím vás admirále.“ řekla vlídným jemným hlasem. „Jsem ráda že jste se konečně probral.
Caspene na ni zůstal civět. Nebyla forseanka, protože neměla modrou kůži ani oranžové oči.
Měla dlouhé, uhlově černé vlasy, drobný nos, plné rudé rty a bílé zuby, ale hlavně, měla překrásné hnědé oči, čokoládově hnědé oči.
Mluvila s lehkým přízvukem ale bylo vidět že internal už nějakou dobu používá.
„Nedělejte němého admirále.“ řekla přísně, takže bylo jasné, že si Caspeneův pohled vyložila jinak než byl míněn „Vím že mi rozumíte“
„Ale ano.“ namítal Caspene „já já ne-nedělám němého já jen… Kdo jste?“ vykoktal ze sebe tak rychle že tomu ani sám pořádně nerozuměl.
Žena se na něj podezřívavě podívala,jako by chtěla zjistit jestli je Caspene dostatečně důvěryhodná osoba.
„Jsem Era Xan,“ odpověděla po chvilce mlčení „doktorka Era Xan.“
„Těší mě doktorko.“ řekl s chabým úsměvem Caspene „Mohla by jste mi prosím sdělit, kde se právě nacházím?“
„Jestli jste to dosud nepoznal tak ve vědecké laboratoři.“ odsekla mu Era „Na vládním komplexu Ortexské republiky, jménem Ortex IV.“
„Čtyři!“ vyjekl Caspene „Vy tu máte více stanic!“
„Celkem něco přes dvacet.“ odpověděla klidně Era „Jsou roztroušeny v celém ortexském prostoru.“
„Takže nejsou v galaxii.“ pomyslel si Caspene. „Ještě o nás nevědí, protože my nevíme o nich!“
Mezitím přešla doktorka Xan na druhý konec své laboratoře. Chůzi měla lehkou a elegantní, její dlouhé černé vlasy za ní volně vlály, stejně jako její bílý plášť.
Zmáčkla další neviditelné tlačítko na zdi a ze stěny se vyklopil počítačový panel. Caspene jej chvíli pozoroval a uvědomil si že není psaný forseiskou abecedou a písmo vypadalo spíše jako nějaké hieroglyfy.
Forseané by nikdy nevymysleli tak nepraktickou novou abecedu. Piktogramy a hieroglyfy už se v galaxii léta nepoužívaly , nahradily je praktičtější jednohláskové znaky.
„Vy nejste z Forseiské říše, že ne?“ zeptal se opatrně Caspene „Vaše kůže, vaše oči, abeceda, kterou píšete.“
„Ne, nejsem z forseiské říše,“ odsekla mu znovu tím svým jemným hláskem „Jsem ortexanka a jsem na to hrdá.“
„Proč se ke mně tak chováte?“ zeptal se rozčileně Caspene.
„Jak admirále?“ nechápala doktorka.
„S odstupem.“ vysvětlil Caspene „Jako bych byl něco divného a nebezpečného.“
Usmála se, ale ne pobavením, spíš se smála Caspeneovi
„A nejste snad?“ zeptala se s tím divným úsměvem na rtech „Jste přeci vetřelci, nikdo neví co můžete nebo nemůžete udělat. Jak vůbec víte o forsei?“
Caspene na ni zůstal tupě zírat.
Chvíli mu trvalo než se z toho šoku oklepal.
„Vetřelci!?!“ usmál se udiveně „Proboha, kdo vám tohle řekl?“
„Císař Veudé.“ odpověděla jako by divila se nad jeho vlastním údivem.“Osobně jsem s ním mluvila“
„Veudé!“ řekl zamyšleně Caspene „Vždyť Veudé mě zná, osobně mě zná.“ zarazil se.
Veudé! Veudé je tady. To není možné, sám Caspene pracoval s tajnou službou, měli pravidelná hlášení o Veudéově pohybu, ledaže… No ovšem dezinformace, mělo mu být už od začátku jasné že je Veudé tak dobře sledovatelný.
„Jak by vás mohla Jeho výsost znát.“ divila se tentokrát Era „ Tvrdil mi, že jste vetřelci z jiné galaxie, chtěl aby jste byly hned po příletu zabiti!“
„Hned po příletu?!“ vyvalil oči Caspene „Oni věděli že přiletíme, jak dlouho to věděli?“
Caspene přijal odpověď na svou zprávu po pěti minutách, hned poté vystoupili z hyperprostoru. Za pět minut nemohli stihnout schválit zprávu a odeslat tu divnou loď.
„Věděli to tak pět možná šest hodin předem.“ odpověděla klidně Era
Mají na Jaminu špeha. Šest hodin předem, to právě probíhala porada v kancléřově pracovně.
„Co všechno nám o nás Veudé řekl?“ zeptal se podezřívavě Caspene.
Era si zřejmě jeho pohledu všimla a znovu si pohledem přezkoumala jeho důvěryhodnost.
„Jen to, že jste vetřelci z jiné galaxie, můžete být nebezpeční a že bychom vás měli zabít hned po doletu.“ řekla, jako by to bylo jen tak.
„Proč jste nás tedy nezabili?“ zeptal se nechápavě Caspene.
Když chtěl Veudé někoho zabít, udělal to a nepředával své oběti ke zkoumání půvabným vědkyním.
„Já a ortexský předseda vlády jsme ho přemluvili.“ řekla pobaveně „Pan předseda vás chtěl ušetřit, já jsem si vás chtěla jen prozkoumat a pak ať si s vámi forseané dělají co chtějí.“
No bezva, nejprve pokusný králík a potom mrtvola, hezké vyhlídky.
„A on vás poslechl?“ divil se Caspene.
„Ano.“ řekla opět klidně Era „Jinak bychom přestali se stavbou Ničitele Světů.“
„Co?“ vykřikl Caspene a doufal že se přeslechl. To jméno neznělo vlídně.
„Ničitel Světů.“ odpověděla naprosto klidně Era „Obří loď se superlaserem, Forseané si ji u nás objednali, prý potřebují těžařské lodě.“
„Co umí ten superlaser?“ zeptal se zděšeně Caspene.
„Je to nejsilnější zbraň jakou jsme kdy jme kdy na ortexu vyvinuli.“ řekla hrdě Era „Je schopný rozstřelit i celou planetu!“
Caspene se ani nezmohl na výkřik, myslel že zešílí, oni dali forseanům věc co ničí planety!
„A to jim to jen tak dáte?“ divil se a jak prudce předklonil hlavu, udělal druhý rychlý přemet.
„A proč ne?“ zeptala se nechápavě Era, když Caspene hbitě dostal hlavu zpátky nahoru.„Je to jen těžařský stroj.“ řekla klidně “A forseané nám za to ukáží svojí galaxii“
„Jejich galaxii?“ křikl Caspene, kterému už s tou naivitou došla trpělivost
„Neukáží vám svojí galaxii, ukázali vám jen Elmex, to je jedna z nejstřeženějších a největších planet Forseiské říše. Kdyby jste si požádali o průzkum jiné planety, viděli by jste že galaxie není forseanů!
V celé galaxii žijí miliony druhů , všechny žijí v klidu a v harmonii, všechny kromě jediného, a tím jsou forseané.
V galaxii zuří válka, Forseané ničí a plení jeden svět za druhým!
Oni jsou ta špatná strana.
Vážně si myslíte že pouhý těžařský stroj by se jmenoval Ničitel Světů!!!
Klidně se podívejte do databanky naší lodi, podívejte se do databanky jakékoli forseiské lodi, najdete tam mapu galaxie.
A já vám klidně můžu říct co na ní uvidíte, bude rozdělená na červené, modré a zelené části.
Ta červená je barva forsei, ta zelená je barva Galaktické federace.
Veudé nás chtěl zabít i přes naši žádost o mírový průzkum.
My jsme diplomatická mise.“
„O nic jste nežádali!“ vykřikla Era, která mu, jak Caspene pochopil, nevěřila ani slovo.
„Posílali jsme zprávu!“ křikl Caspene „Pět minut před doletem!“
Doktorka se posměšně usmála: „Myslíte tu směs klikyháků, kterou nikdo neuměl rozluštit?“
Teď se usmál Caspene.
„Neuměl rozluštit? Každý forsean se tu abecedu učí od první třídy ve škole!“
Era se na něj znovu zadívala tím zkoumavým pohledem.
„Lhali vám!“ řekl potichu Caspene „Celou dobu vám všem lhali.“
„Nevěřím vám!“ křikla najednou Era, v jejích krásných hnědých očích se zračil vztek, ale i náznak pochybností, které v ní Caspene vyvolal.
Otočila se, zmáčkla jakési červené tlačítko…
A najednou bylo všude černo, Caspeneovi chvíli trvalo, než si na tmu zvykl, a pak zahlédl slabé jiskřičky, které se podobaly těm, které mu běhaly kolem zápěstí a kotníků.
Tyhle také visely ve vzduchu a když ještě chvilku počkal, poznal, že v nich visí přichycený pilot z jejich lodi a dívá se na něj.
Najednou mu to došlo, on byl v téhle kobce pořád. To co viděl byl jen hologram, který ho obklopoval, a na zase viděla jeho, jen jako hologram, jestli si myslí že jsou Caspene Los-Kean a jejich pilot vetřelci, bylo to pro ni bezpečnější.
„Taky ti neuvěřila, že ne?“ ozval se mu za zády známý hlas.
Caspene se otočil stejným způsobem jako v pracovně.
Za ním stál, nebo spíše visel Los-Kean, ve stejné pozici jako on. Ruce a nohy roztažené, okolo zápěstí a kotníků modré jiskry.

kapitola
3

Era Xan stála u svého osobního počítače a projížděla si databanku lodi těch federačních diplomatů, jak si říkali.
Pomalu přejela do sekce map a začala stahovat data do svého přenosného holoprojektoru.
Nevěděla co si o nich má myslet, nevěděla co si má myslet o forseanech, nevěděla co si má myslet o vlastních lidech, nevěděla , co si má myslet sama o sobě.
Mohli lhát, všichni mohli lhát.
Jestliže cizinci mluvili pravdu tak lhali forseané.
Jestli mluvili pravdu forseané, lhali cizinci.
Jestli forseané celých těch pět let lhali a nikdo na to nepřišel, bylo to na pováženou. Ortexané byli nejinteligentnější rasa jakou Era znala, pravda, ona se stkala jen s primitivními druhy, které byly na úrovni doby kamenné. Ale ortexská technologie byla také o dobrých pět set let před forseiskou.
Možná že někdo na to přišel.
Bývalý prezident Wix Bale byl před čtyřmi roky nalezen mrtvý ve své pracovně a ortexané ani forseané neznali zbraň kterou byl zabit.
Ti cizinci tvrdili, že existuje jakási Galaktická federace, a že vede válku s Forseiskou říší. A jejich mapy to potvrzovaly. Všechny vypadaly tak jak je popsal ten pohledný mladý blonďák, co jej Veudé nazval admirálem.
Jenže ty mapy mohly být zfalšované.
Loď těch vetřelců měla stejné technologické rysy jako forseiské lodi.
Ale ti cizinci mohli třeba je uloupit forseiskou loď a převzít její technologii.
Nebo měli pravdu a ta loď byla vyrobena stejně jako forseiská, protože v galaxii to byl technologický standard.
Navíc jí vrtalo hlavou spousta dalších věcí, všichni tři cizinci mluvili o stejné galaktické federaci, o stejné válce, ta nerozluštitelná zpráva, šestihodinový náskok forseanů, a hlavně si uvědomila že Ničitel Světů není jméno pro mírovou těžařskou loď.
Existovala jen jediná možnost jak si ověřit pravost tvrzení těch cizinců, a hlavně, prokázat či vyvrátit vlastní podezření a pochybnosti.
Era si sedla k počítači a zadala připojení na databázi forseiské lodi Elecia…

*

Císař Veudé seděl v nablýskaném křesle, na své nové lodi, na své nové zbrani.
Díval se průzorem na šest spojených asteroidů, které tvořily Ortex IV, nejdůležitější komplex v celé republice. V tomhle komplexu sídlila vláda, ministerstva, nejvyšší velení republikové flotily, a nejdůležitější úřady Ortexské Republiky včetně Republikové Akademie, ve které byla spousta skvělých vědců.
Před pěti lety kousek odtud našla forseiská tajná výprava stanici Ortex XVI.
Od té doby se z Ortexu stal spojenec Forsei. Tak to alespoň bylo napsáno v tajné spojenecké smlouvě. V praxi to vypadalo tak, že Ortex byl neformální součástí říše.
Na místo prezidenta republiky si Veudé po odstranění nepohodlného a podezřívavého Wixe Balea, dosadil svého člověka, který byl povolný uposlechnout všechny jeho příkazy.
Ortexané byli naivní, důvěřiví, mírumilovní, ale hlavně, měli ohromný technologický náskok.
Už to bylo čtyři a půl roku, co se domluvil s mladou doktorkou Erou Xan, že mu sestaví těžební loď, která bude schopna zničit planetu.
A před dvěma dny byl Ničitel Světů konečně schopen provozu, teď procházel generální kontrolou, po které bude moci poprvé vystřelit
„Vaše výsosti.“ oslovil Veudéa nějaký voják „Někdo se naboural do databanky Elecie. Pouze si prohlédl mapy, stáhl si překódovací program pro interial a zase se odpojil.“
„Pouze!?“ vykřikl Veudé tak vztekle a nahlas, že se polovina můstku otočila.
„Pouze si prohlédl mapy a stáhl dekódovací program!“ zuřil, toho vojáka by za to slovíčko pouze nejraději zabil. „Odkud to bylo?“ zařval na něj, teď musel jednat rychle.
„Z jedné z laboratoří.“ odpověděl voják vystrašeně „Přesně z laboratoře doktorky Xan“
Era Xan, hlavní projektátorka Ničitele Světů, byla chytrá, ona si domyslí co zanmená barevná mapa.
Navíc to byla ona, kdo si vyžádal výslech Gytheliona a Alnyy.
Podle toho, co Veudé viděl na bezpečnostních záznamech z její laboratoře to byl právě Gythelion, kdo ji přivedl na myšlenku prohledat databázi s mapami.
Veudéa se chopil další nával vzteku, Eru Xan už delší dobu podezříval, dříve splnila každý jeho příkaz, každou jeho prosbu, ale poslední dobou se jí nelíbily takové věci jako Veudéův příkaz přidělat na Ničitele Světů opakovací tubolasery, iontová děla a dávkovače na protonová torpéda.
Veudé ji musel hodinu přesvědčovat že v galaxii je spousta hvězdných pirátů a zlodějů, kteří by se pokusili těžební loď ukrást nebo poškodit.
Ale teď nebyl čas na vzpomínání, Era nepůjde za prezidentem, ten měl v republice pouze kontrolní funkci.
Půjde za někým kdo má pravomoci něco udělat.
Půjde za Finem. Za Dugem Finem, předsedou Ortexské vlády.

*

Těžké dveře hlavní jednací síně parlamentu se rozletěly a dovnitř vběhla zadýchaná Era Xan.
„Pane Předsedo!“ zakřičela Era přes celý sál „Potřebuji s vámi soukromě mluvit, s vámi a s ministrem obrany!“
„Je to opravdu tak nutné doktorko?“ zeptal se neochotně Dug Fin „Právě vedeme jednání o zákonu na ochranu…“
„Ano pane!“ přerušila jej Era „Je to věc nejvyšší závažnosti, ohledně ohrožení republiky!“
Premiér pochopil že to Era myslí doopravdy vážně, vstal ze svého křesla, odročil schůzi na neurčito a pokývl hlavou na ministra obrany. Ten se zvedl a spolu s Dugem odběhl za Erou, která mezitím zmizela ve dveřích.
Era našla první volnou soukromou kóji a usadila se za stůl.
„Co se děje?!“ zeptal se ministr obrany, a usadil se také.
Era vytáhla malý dlaňový holoprojektor a spustila jej.
Nad stříbřitým válečkem se zjevil hrbatý barevný kruh.
„Co to je?“ otázal se opatrně předseda vlády.
„To je mapa galaxie.Ortex je někde tady. .“ řekla neklidně Era a ukázala prstem do volného prostoru nad mapou.
„A co znamenají ty barvy?“ divil se ministr obrany.
„Počkat!“ křikl premiér „ Znamená to, to co si myslím?
„Ano.“ prohlásila zklamaně Era „Forseané nám lhali.
K téhle mapě mě přivedl jeden z těch zajatců, našla jsem ji u nich v lodi i v databance jedné z forseiských lodí.
Díky programu co jsem vytáhla z té lodi, jsem přeložila záznamy z té lodi.
Oni opravdu pochází z jakési Galaktické Federace.
V galaxii opravdu zuří válka, jakou si ani neumíme představit.
Forseiská říše začala válku, protože byla z té federace vyloučena.
„Proč byla vyloučena?“ zeptal se nevěřícně Dug Fin.
„Zmasakrovali celou planetu.
Nechali za sebou dvacet osm miliard mrtvých a planeta bude ještě osm set let neobyvatelná.
Řekl mi to ten starší ze zajatců.“
Oba muži se zamračili, poznala že jí věří
„Forseané jsou ta záporná strana! „ dodala tiše.
„A my dali jim do rukou Ničitele Světů.“ řekl zděšeně ministr.
„Musíme Ničitele Světů okamžitě zničit!“ křikl premiér a chtěl vstát.
„To nejde.“ Řekla beznadějně Era „Jeho povrch je ze supraatomového kovu, je neprůstřelný, neprorazitelný odolný vůči elektrořezačkám a radiaci, jeho teplota tání je téměř nedosažitelná, má nejsilnější štíty, jaké jsme kdy sestrojili.
Je nezničitelný.“

kapitola
4

„Musím se Ortexu zbavit.“ pomyslel si Veudé, zatímco přecházel po své pracovně. „Nezničí mě, ale můžou pomoci federaci, s jejich pomocí nás federace může porazit.“
Počkat…!
On, Nissiva Veudé, je teď velitelem nejmocnější zbraně v galaxii.
Stačí jediný jeho povel a jakákoli planeta zmizí z mapy.
Může si vyzkoušet účinnost Ničitele Světů na Ortexu IV.
Sedl si do velícího křesla a na opěradle zmáčkl malé červené tlačítko.
„Začněte s nabíjením baterií.“ řekl do vysílačky.“Zaměřte Centrální asteroid a palte dle uvážení.“
Vypnul vysílačku, stoupl si, prošel dveřmi na chodbu a stoupl si do výtahu.
Zapnul intercom ve svých hodinkách a promluvil k můstku.
„Ihned po výstřelu odlétáme na Skynxnexii,
Ukážeme Federaci novou sílu Říše.“

*

Po Eřině poslední větě oba muži zavřeli oči.
„Takže teď máme dvě možnosti,“ řekl po dlouhé chvíli ticha premiér „Můžeme tady sedět a doufat, že forseané odletí i s Ničitelem světů, tím bychom se mohli zachránit my ale zbytek galaxie tak odsoudíme k životu ve strachu. A sami pak zůstaneme v područí říše.
A nebo bychom se mohli pokusit o odpor, my sice zcela určitě zahyneme ale můžeme tím zachránit zbytek galaxie.“
„To nemá cenu,“ řekla Era „už jsem vám vysvětlila že Ničitel světů je nezničitelný.“
„Proč jsme je proboha nezabili už před pěti lety.“ řekl potichu ministr obrany.
„Protože to prostě ortexané nedělají.“ okřikl jej předseda vlády „Jsme mírumilovný národ! Už přes tisíc pět set let jsme nevedli žádnou válku!“
„Vždyť já to vím pane.“ hájil se ministr.
V tom okamžiku se jim nad hlavami rozezněla siréna.
„Ohrožení, ohrožení,“ křičel ženský hlas z intercomu „Ničitel Světů byl zaměřen na Centrální asteroid. Evakuace, evakuace, opusťte prostor Centrálního aster…“

*

Kapitán Trace N´afaelen stál na střeše svého rodného hliněného domku na planetě Skynxnexia.
Rozhlížel se po dobře známém městě, které připomínalo včelí plásty, malé šestiúhelníkové domky, nalepené na sebe a tvořící úzké uličky.
Všechny uličky byly sočeny do kruhů, okolo velkého náměstí, které stálo uprostřed města. K náměstí vedly jen čtyři široké ulice, které vybíhaly do hlavních světových stran.
Na náměstí s radnicí, v širokých ulicích i v malých uličkách bylo obvykle plno stánků s nejrůznějším zbožím, všude chodily davy bytostí všech ras i druhů.
Na Skynxnexii vypadaly všechny města stejně, bylo to praktické, protože značení jednotlivých domů bylo ve všech městech stejné.
Cizinci to kritizovali jako nedostatek fantazie, ale skynxnexiané si to brali jako objekt národní hrdosti.
Teď však bylo město, které bylo jindy nacpané k prasknutí, zcela prázdné
Před pěti hodinou přišla z jaminské Letové Kontroly zpráva, že se nedaleko od skynxnexie shromažďuje Alianční flotila.
Všichni lidé byli doma, zavření před nebezpečím.
Trace si uvědomil, že za tohle všechno bude bojovat, za krásné město, za malé domečky, za jejich obyvatele, za svůj domov.
Naskočil do své stíhačky a zvedl ji ze země, za chvíli se už vznesl nad mraky a zamířil ke hvězdám
Proti němu vyskočila Alianční Flotila a za ním se seřadila eskadra stíhaček Skynxnexijské Vzdušné obrany.
Věděl, že nemají nejmenší šanci.
Ale nadarmo svůj domov Alianci nedá.

*

„Vaše Výsosti, superlaser je plně nabitý“ řekl hlas z reproduktoru „spouštíme jeho činnost“
Veudé se pohodlně rozvalil ve svém křesle a pozorně sledoval, co se bude dít.
Celá loď začala hučet, pomalu ale jistě hlukot zesiloval až si členové posádky zacpávali uši.
Hukot sílil a sílil, až se Veudéovo křeslo rozklepalo.
Superlaser spotřebovával tolik energie, že některé palubní počítače zablikaly a některé dokonce zhasly úplně.
Najednou vyrazil zpod můstku tlustý zelenobílý paprsek.
Nebyl to ale jen úsek zářící tyče, letící rychle dopředu, jako turbolaserový paprsek.
Tenhle se pořád natahoval dopředu.
Dopředu, dopředu, dopředu …
A pak přiletěly seshora a zespodu další dva tlusté paprsky zelenobílého světla.
Spojily se a společně vyrazily vpřed.
V posledním okamžiku, než se hvězdy protáhly do hyperprostorových čar, zahlédl Veudé obrovskou ohnivou kouli…
A nebyl sám , posádka Ničitele Světů pomalu propukla v hlasitý jásot.
Veudé se samolibě usmál, byl pyšný na svou novou zbraň a na to, že společně s Ortexem IV zemřeli také Gythelion a Alnya.

kapitola
5

Ohlušující hučení, ohromná rána, dunění, a pak křupnutí stropu. To bylo poslední, na co si Era Xan vzpomínala, pak musela upadnout do bezvědomí.
Když se probrala zjistila že v bezvědomí byla jen asi dvě minuty.
Zvedla se a zjistila že v malém sále, kam se s ministrem a premiérem schovala, se zřítil strop.
Ministr ležel ohnutý přes počítačový panel a vypadal v pořádku, Era vytáhla z kapsy malý elelktrostimulátor, přiložila jej ministrovi ke krku a pustila do něj proud.
Ministr sebou trhl a probral se.
Era mu pomohla na nohy a začala hledat premiéra.
Po malé chvilce hledání ho konečně našla, ležel na zemi, na břiše mu ležel kus betonu.
Zavolala ministra a s jeho pomocí těžký balvan odvalila, teprve, když si klekla zpátky na zem, ucítila na kolenou mokro. Podívala se dolů a v chabém světle počítačových panelů poznala že má bílé kalhoty promočené krví.
Vzala si do ruky kontrolor životních funkcí.
Premiér byl stále živý ale ztratil hodně krve a měl rozdrcenou břišní páteř.
Ministr mezitím zavolal zdravotníky.
„Musíte pro ty zajatce!“ zachrchlal premiér „tady vidíte, čeho jsou forseané schopni.“
V té chvíli přiběhli zdravotníci a naložili premiéra na antigravitační nosítka.
„Musíte varovat vládu té federace.“ řekl chraptivým hlasem „Musíte je varovat…“
Premiérovi klesla hlava a upadl do bezvědomí.
Když zdravotníci zmizeli ve dveřích, přistoupila Era k ministrovi, který už delší chvíli stál u počítače.
„Jak to vypadá?“ zeptala se opatrně.
„Naštěstí dobře,“ odpověděl ministr „štíty jsme zapnuli včas.“
„Nějaké ztráty na životech?“
„Ne.“ zavrtěl ministr hlavou „Díkybohu žádné. Mela byste udělat, o co vás Fin poprosil.“ připomněl jí s prosbou v hlase.
Era se na místě otočila a odběhla pryč.

*

Caspene zaslechl hlasité hučení, příšernou ránu a pak slabé ale sílící dunění.
Vtom zhasla všechna světla a on spolu s Los-Keanen a pilotem spadl na zem.
„Co to bylo?“ zeptal se vystrašeně Los-Kean a zvedl se na nohy, což ovšem Caspene nemohl vidět, protože v celé místnosti byla naprostá tma.
Odpověď už nedostal. Caspenea cosi udeřilo do celého těla a on odletěl na stěnu za sebou
Rozplácl se na ní jak dlouhý tak široký, a vedle něj stejným způsobem přistáli oba spoluvězni.
„Tlaková vlna.“ odpověděl Caspene po pádu na zem.
„Tohle bolelo.“
„Nefunguje proud.“ všiml si po chvíli pilot.
„A vlna mohla stráže připravit o vědomí.“ dodal tiše Caspene
Všichni tři muži se a sebe podívali, skočili na nohy, vrhli se na stěny a hledali dveře. Caspene Los-Kean i pilot přejížděli zeď prsty, dobrých pět minut takhle obcházeli po místnost, až Caspene našel malý otvor, sotva na tloušťku jeho ruky, sáhl do něj a zmáčkl tlačítko, asi půl metu od něj se otevřely dveře, a všichni tři se k nim vrhli, vycházelo z nich slabé bílé světlo.Všichni k nim doběhli ve stejnou chvíli, a všichni se taky ve stejnou chvíli zarazili.
Ve dveřích stála Era Xan, ve svém bílém plášti, kolena od krve, černé vlasy jí volně splývaly přes ramena a hnědé oči se zavrtávaly do Caspeneových.
V první chvíli si Caspene myslel, že se jim pokusí zabránit v útěku.
Ale pak v jejích očích uviděl něco jiného, bylo v nich zklamání, smutek, ale hlavně, hlavně v nich byla důvěra. Teď už mu věřila, teď už věděla že mluvil pravdu.
A pak mu to došlo, to zklamání a smutek…
„Oni to udělali, že ano?“ zeptal se soustrastně.
„Ano.“ řekla sklesle „Prostřední část komplexu je pryč.“
„Jsou nějací mrtví?“ chtěl vědět Los-Kean stojící ve dveřích.
„Ne, evakuovali jsme je včas.“ odpověděla mu Era „Ale všechna má vědecká práce, všechna má data jsou pryč.
Moje práce byla můj život, a teď je pryč.“
Dlouze se odmlčela.
„Pojďte.“ řekla po chvíli „Musíme do té vaší federace, musíme varovat vaší vládu.“

*

Pilot nastartoval, loď se zvedla z přistávacího doku a vydala se ke hvězdám.
„Jestli dovolíte doktorko,“ řekl zdvořile Caspene „odvedl bych vás do vaší kajuty.“
Era přikývla a Caspene jicytil kolem pasu a ona si posmutněle položila hlavu na jeho rameno.
Když jí chtěl postrčit, aby zahnula doleva, udělala to sama.
„Vy znáte naší loď?“ zeptal se potichu.
„Ano,“ řekla s úsměvem“ při studování jejích plánů jsem poprvé začala podezřívat forseany.“
„Proč?“ ptal se nechápavě Caspene.
„Na palubě vaší lodi nebyla žádná zbraň, které by se neubránili.
Oni se nebáli lodi, báli se vás, vás osobně.“
Caspene ji dovedl ke kajutě, která před půl rokem patřila Lamaie.
Když došel ke dveřím, ukázal jí heslo k jejich otevření a ukázal jí kde má vybavení kajuty, a jak jej používat.
Všechno chápala rychle, dojemně se rozplývala nad kohoutky s vodou, nad vyhřívanou postelí a nad koupelnou se sprchou a vanou.
„V mém bytě na Ortexu IV byla koupelna jen společná na chodbě,“ říkala vesele místo téhle měkké postele jsem měla jen tvrdou žíni a tenký přehoz, a voda tekla jen na požádání, protože jsme jí měli málo.“
Po chvíli řekla že si půjde lehnout a Caspene chápavě přikývl a odešel otevřenými dveřmi.
Bylo mu Ery líto, měla těžký život, a práce jí na něj pomáhala zapomenout.
A teď svou práci ztratila.
Jak sama řekla, ztratila svůj život.
A on Caspene Gythelion jí bude muset dát nový.

*

Nad Skynxnexií probíhala zuřivá bitva.
Celou planetu ze všech stran obléhala různorodá Alianční flotila.
Byly v ní převážně forseiské a Unusské lodě, ale také spousta těch které Trace N´afaelen v životě neviděl.
Lserové paprsky všech barev létaly černou prázdnotou a stíhačky obou stran, co chvíli vybuchovaly do obřích ohnivých květů.
„Tracei, Tracei, tady Žlutý 15“ ozvalo se ze sluchátka Traceovy vysílačky.
„Co se děje Wilo?“ zeptal se netrpělivě Trace.
„Mám poškozený motor,“ odpověděl druhý pilot „chci se vrátit dolů!“
„Jasně Wilo jen leť.“ souhlasil Trace „tady je to stejně prohraný.“
„Díky Tracei.“ Ozvalo se ze sluchátka a Trace uviděl jednu stíhačku, jak se otáčí a míří zpátky k planetě.
Vtom ji zasáhly dva modré laserové paprsky, z nevypnuté vysílačky byl slyšet křik a obrovská rána. Stíhačka vybuchla do velké modrožluté koule a pk bylo ticho.
To snad ne, Willo ne. On jediný měl doma ženu. Měl tam tři děti.
„Aledis“ ozvala se ze sluchátka stará modlitba, která znamenala něco jako: Pokoj duši.
Trace stočil svoji stíhačku k jedné z prstencových lodí.
„Letko!“ křikl do mikrofonu Trace „zapněte si přední štít, oplatíme jim to.“
Všech osm stíhaček se stočilo za ním. Podletěli dvojitý prstenec a dostali se mezi něj a kulovité jádro lodi.
Spustili palbu, zelené paprsky se rozplývaly o štít, a opotřebovávaly jeho generátor.
Asi po půlminutě palby se začaly štíty přehřívat. Trace odpálil ještě jednu salvu turbolaserů a zavelel ústup.
Podletěl zpátky dvojitý prstenec lodi a po překročení bezpečné vzdálenosti se otočil, aby se podíval, jak na povrchu obrovské koule vybuchují malé exploze, aby nakonec celá mohla vybouchnout.
Celé jádro nakonec opravdu vybuchlo a tlaková vlna dokonce rozřízla dvojitý křížený prstenec, který jádro obklopoval, a pak pokračovala do prázdného vesmíru, zatímco její záře pomalu pohasínala.
„To bylo za Willa“ řekl si potichu Trace a sledoval jak polovina prstence nekontrolovatelně padá k jiné lodi, přitahována její gravitací. Za chvíli loď dohnala a spolu s ní zahynula v obrovském květu smrtícího ohně.
Stočil svou stíhačku a zamířil si to rovnou k další prstencové lodi.
Ale než stihl uletět prvních sto metrů, vynořila se před ním obrovská loď.
Co obrovská, to bylo slabé slovo, ta loď byla gigantická.
Měla divný tvar, jako minus, vepsané do C, její povrch hrál všemi barvami, jako rozlitý olej a pálila po Traceově stíhačce opakovacími turbolasery.
Trace otočil stíhačku o sto osmdesát stupňů nazpátek a celá jeho eskadra udělala to samé.
Najednou se před ním objevila holoobrazovka, na ní byla jen hlava nějakého forseana.
Trace jej ihned poznal, viděl ho osobně před půl rokem a doufal, že už ho nikdy neuvidí.
„Hovoří k vám Nissiva Veudé“ řekl teatrálně „Nejvyšší velitel Alianční Flotily a Císař Forseiské říše.
Hovořím z paluby lodi Ničitel Světů.“
„A ksakru.“ procedil Trace skrz zuby „Tohle není jméno pro mírovou loď“
„Nařizuji Skynxnexijské Vzdušné Obraně a federačním jednotkám kapitulaci!“ pokračoval Veudé „Okamžitou kapitulaci!“
„To sotva“ pomyslel si Trace a ze sluchátka jeho vysílačky se ozvalo pár odfrknutí.
„Pokud se tak nestane.“dodoal potichu Veudé „Zničíme vaši planetu, k demonstraci síly této lodi postačí váš měsíc“
Trace se zarazil, on neřekl dobijeme vaši planetu, on řekl zničíme vaši planetu.
Vtom se z té obrovské lodi vynořily tři zelenobílé paprsky, spojily se a zasáhly větší ze dvou Skynxnexijských měsíců.
Paprsek se zavrtal hluboko do kamenného povrchu neobydleného měsíce
Nejprve bylo ticho.
A najednou…
Celý měsíc popraskal, na jeho povrch se vynořilo magma a pak celý měsíc jednoduše explodoval.
V té chvíli zmizely všechny federační lodi a nechaly skynxnexiany napospas alianci.
Asi po deseti vteřinách mu před očima přelétl holonápis.
Skynxnexijská planetární rada okamžitě podává kapitulaci
Skynxnexia se stala součástí Aliance.

Hodnocení