Hra o lidstvo 1
Jakub se zpříma podíval tvorovi do očí a řekl: „Vsázím veškerou energetickou produkci Slunce na…“ chvíli se zamyslel, „na Německo!“ vykřikl skoro až vítězně.
Tvor sedící před ním se hrdelně zasmál a odpověděl: „Myslel jsem, že jste vyspělejší rasa, ale jak vidím…. Vsázím svojí loď na Torquianskou alianci.“
Na stole před nimi se objevil trojrozměrný plán bitevního pole na samém okraji Sluneční soustavy. Bojové lodě Německa nabily štíty na maximum a připravily všechny bojové systémy. Z hyperprostoru před loďmi, vystoupila o poznání menší loď. Německé bitevníky chtěli už vypálit ze svých částicových baterií, když je sežehl obrovský plazmový paprsek.
„Vůbec netušíte jaké možnosti skýtá svět kolem vás.“
Jakub se cítil naprosto zdrceně. Nejenže právě obětoval 2 miliony němců, ale ještě k tomu prohrál zdroj energie pro Zemi. Bylo mu z toho všeho do breku. Celý svůj život zasvětil výzkumu smyslu člověka a nedávno zjistil, že jeho práce byla zbytečná. Zjistil, že člověk je pouze evoluční omyl s fatálními následky a když už si myslel, že by mohl dát smysl alespoň svému životu, objeví se nová neznámá rasa, která určí, že člověk jako agresivní evoluční omyl má být zničen. Vládce této rasy se, ale rozhodl, že dá lidstvu šanci. A tak Jakub sedí s ním v jeho lodi a hraje s ním hru o životě a smrti.Už prohrál téměř celou Sluneční soustavu vyčerpal skoro všechny vojenské síly, když dostal nápad.
„Vsázím do loterie Poslední šance vojenskou flotilu České republiky, proti vaší lodi.“
Loterie Poslední šance spočívala v uhádnutí kombinace čísel, která vygeneruje počítač, přičemž každý hráč má dva pokusy. Jakub chvíli přemýšlel jak tyhle programy fungují. Kdysi dávno uměl programovat, jenže to bylo dávno a vůbec netušil v čem spočívá programování této rasy. Pravděpodobnost, že uhádne správnou trojčíselnou kombinaci byla 1 : 7 625 597 484 987, takže prakticky nulová.
„Kombinace bude 111.“ Věděl, že je postaven v nevýhodě, ale musel to risknout.
„Já vsázím na kombinaci 329.“ Jakmile to dořekl počítač začal generovat čísla.
Číslo 1. - 1 Číslo 2. - 1 Číslo 3. - 1
Jakub radostí nadskočil. Po dlouhé době začínal cítit alespoň malou naději. Teď však začal znovu promýšlet další tah. Zbývaly mu vojenské síly Kanady, Číny a České republiky. Navíc měl supersilný bojový bitevník toho tvora. Jenže ztráty na tvorově strně byly prakticky nulové. Rozhodl se tedy vsadit vše na jedinou kartu.
„Vsázím veškeré zbylé vojenské síly planety Země proti vaší mateřské planetě.“
Tvor se na něj podíval jakoby nevěřil svým uším. Velice hlasitě se zasmál a řekl:
„Dobrá, koukám, že vsázíš vše na jedinou kartu, ale mám pro tebe radu- tuhle bitvu nevyhraješ, nejenže prohraješ na všech frontách, ale ještě k tomu obětuješ celé lidstvo.“
Jakub cítil jak v něm narůstá vztek. Nechal celým svým tělem prostoupit adrenalin a potm se na tvora rozkřikl.
„Kdo si myslíte, že jste? To vy jste si mě vybral jako zástupce lidstva, to vy jste chtěl soupeřit proti mně, to vy jste agresivní! Nevím proč ste se rozhodli nás zničit, ale vím jistě, že teď o našem osudu rozhoduju já! Tak mě prosim vás ušetřete vašich komentářů a rad. A konečně mi odpovězte – přijímáte moji výzvu?“
Tvor pozoroval Jakuba s ledovým klidem. Věděl, že lidé nemají šanci porazit jeho mateřskou planetu, a tak se rozhodl mu říct pravdu.
„Ve skutečnosti tvoří moje rasa spolu s Torquianskou aliancí a s Chiméry federaci, která ničí veškerý život ve vesmíru. Podařilo se nám zlikvidovat přes sto tisíc různých inteligentních ras a vy jste poslední. Naše federace je velice silná. Touhle hrou vlastně jenom ospravedlňujeme naše činy. Říkáme si totiž- ano dali jsme jim šanci. Dnes je den, kdy naše federace ovládne celý vesmír a vy tomu nezabráníte. Vaši výzvu přijímám.“
Jakuba už zase přepadl pocit bezmoci.
„Co uděláte se mnou?“
„Budeš spolu s ještě jedním zástupcem vaší rasy uchován pro další studie. Budete jediní, kdo přežije váš konec. Nyní se pohodlně usaď, budeš velet vašemu poslednímu útoku.“
Tvor podal Jakubovi helmu. Jakub si jí nasadil na hlavu a na chvíli upadl do bezvědomí. Když se probudil seděl na velícím můstku tvorově lodi, kterou vyhrál. Na display před sebou viděl celou svojí flotilu. Měl k dispozici dvanáct těžkých bojových křižníků, sedmdesát bitevníků a třista dvacet bojových stíhaček. Všechny lodě byly vybaveny částicovými bateriemi, torpédy s výbušnými projektily. Křižníci byli navíc vybaveny štíty na bázi jaderné fúze a vodíkojadernými hlavicemi. Najednou uviděl Jakub jak se přibližují k planetě. Komandér mu řekl:
„Tak jsme tady pane.“
„Dobrá, řekněte ostatním lodím ať se připravý. Tak je to tady.“ pomylel si.